Zlato, jsem prostě nemožná

1. května 2015 v 15:10 | Melia |  články s tématem co možná nejsou o ničem
Stál tam sám, na autobusové zastávce. Dlouho jsem se přemlouvala k tomu, abych za ním šla. Sledovala jsem jeho ostré rysy, jeho černé vlasy. Jeho paže byla potetovaná a na tričku měl logo skupiny Slayer. Tiše jsem se nad tím chvilku rozplývala, a potom se odhodlala. Ano. Vždyť jen tak navážu konverzaci, říkala jsem si. Udělala jsem dva kroky směrem k němu a všimla jsem si nějaké holky, která se k němu zrovna blížila. Začala se s ním bavit a já strnula na místě. Achjo. Já jsem prostě nemožná. Moc pozdě.


Za dva dny jsem ho viděla na fotbalovém zápase, kam jsem přišla podpořit svého kamaráda. Seděl tam a vedle něj ležel kelímek s pivem. Rychle jsem po něm přejela očima a opět si všimla všech těch věcí, který mě poprvé tak okouzlili. Tentokrát to vyjde! Šla jsem odhodlaným krokem, zároveň se ale snažila působit uvolněně. Asi mo to moc nešlo, ale co.
Sedla jsem si vedle něj a zeptala se ho ,,tak komu fandíš?". Tvářila jsem se, že je to ta nejdůležitější věc v celém vesmíru, přitom bylo už od začátku jasné, kterej tým vyhraje.
Když už otvíral pusu na odpověď, přišli jeho kámoši. ,,Ale ale, koho to tu máš? Kočko, dávej si na něj bacha, jo?" řekl jeden z nich. Achjo. Idiot. Myslela jsem si, že horší to už být nemůže. Vstala jsem a chtěla odejít, ale nechtěně jsem shodila i pivo toho kluka, za kterým jsem přišla. Omyl, může to být horší. Jsem tak nemožná!

Začala jsem se hrozně omlouvat, on se ale jen postavil na nohy a začal mě uklidňovat. Chytil mě za rameno a druhou rukou naznačil, abych se posadila. Začali jsme se spolu bavit, každou chvíli jsme se smáli. Nakonec jsme si vyměnili čísla a doprovodil mě domů.

* * * * *
Tímto krátkým příběhem jsem si jen zavzpomínala na moji osobu dřív, když jsem si ještě vůbec nevěřila a byla jsem, jednoduše, nemožná. Haha.:D Ale je třeba si uvědomit, že to takhle dobře ne vždy dopadne, proto se vždycky zvednete hned a udělejte to, co právě chcete, protože jindy už nemusíte mít příležitost!
 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 1. května 2015 v 15:39 | Reagovat

Nádherně napsané, život je mnohdy opravdu o náhodě. Myslím, že kdyby mě někdo takhle podobně okouzlil, zřejmě by mě to nedalo a také bych ho oslovila...i když bych byla taky nemožná :-D

2 Melia Psyché Melia Psyché | 1. května 2015 v 16:00 | Reagovat

[1]: Děkuju moc :) Já bych rozhodně neodolala, haha. Naštěstí, když jsem jednoho takovýho potkala, nemusela jsem oslovovat já jeho, ale on oslovil mě. Vztah s ním sice nepatří do "červené knihovny" (možná jen malinko), ale co. :) V jeho případě mi to zrovna nevadí, i když je zrovna tak sexy jako v mém příběhu :D

3 Nobody Nobody | Web | 1. května 2015 v 16:47 | Reagovat

Já miluji černé vlasy:)
Je to pravda, život je kouzelný v tom, že ty nejdůležitější věci se stávají v těch mizivých okamžicích:)
Já bývala nemožnější, opravdu..
Mám vzpomínky, kterým se teď snad jen směju:)
Pěkný článek! :)

4 Melia Psyché Melia Psyché | 1. května 2015 v 20:11 | Reagovat

[3]: Kdo by je nemilovaaal ♥ Já bývala tak neskutečně nemožná, vážně. Teď jsem sice taky, ale jiným způsobem. Když jsem při psaní článku přemýšlela jakým přesně, rozlila jsem si tmavě fialovej lak na nehty přímo na světlou část koberce. Já jsem ale zlatíčko, nemožná, fakt. :D A děkuju mooc za pochvalu! :)

5 Alcinë Alcinë | Web | 2. května 2015 v 2:50 | Reagovat

Máš pravdu. Nikdy nevíš, jestli to není naposled.
A černé vlasy? Slayer?! Pivo? No, tak to si popsala mého vysněného manžela ještě tak dva roky zpět:D
Pěkný příběh, vždy si ráda počtu něco, co i mě připomene jaké jsem kolikrát tele, co se kluků týče:).

6 Ginny . Ginny . | Web | 2. května 2015 v 14:45 | Reagovat

- Černý vlasyyyy ♥ ahahhhhhahahhhhhh .
- Tyvole to je docela pech :D Takovejch nešťastnejch náhod najednou . Ale tak aspoň , že to tak dobře skončilo ))

7 Slečna bez tváře Slečna bez tváře | Web | 3. května 2015 v 0:40 | Reagovat

Jsi tak odhodlaná. A ten příběh je tak strašně sladkej.
Nevím, jestli mám brečet kvůli tomu, že život je tak krásný a nebo proto, že jsem já strašnej srab.

8 Melia Psyché Melia Psyché | Web | 3. května 2015 v 8:54 | Reagovat

[5]: když tak nad tím přemýšlím, tak jsem se nad vzhledem postavy kluka ani nemusela moc zamýšlet. Bylo mi to jasné. Vlastně jsem skoro přesně popsala svýho kamaráda MetalBoye s tim rozdílem, že on by asi měl koženou bundu a tričko Slipknot. Whatever. :D Děkuju moc za pochvalu :)

[6]: Příběh o nemožné dívce, co se dalo čekat :D a pokud dotyčná má takový štěstí jak já, tak těch nešťastnejch náhod zas tolik nebylo, hah :D

[7]: těší mě smíšenost pocitů :D Aa díky moc za komentář :)

9 Ginny . Ginny . | Web | 6. května 2015 v 9:09 | Reagovat

Ahoj ,
zrušila sem si starej blog , takže kdybys mě chtěla zase navštívit , mám novou adresu )))

10 Christina Christina | Web | 6. května 2015 v 20:01 | Reagovat

To je skvělý! :)
Přesně, co zaujalo tebe, zaujalo by i mě :D
Já bych neměla odvahu za ním jít. Je mi to prostě blbé a tak nějak vždycky bylo. Pokud jsem teda neměla alkohol v krvi.

11 Yummy^^ Yummy^^ | Web | 10. května 2015 v 20:44 | Reagovat

Koľkokrát som si to ja už hovorila... Asi mám nízke sebavedomie, alebo som len skrátka hanblivá, kto vie. (Tá pieseň! :3) Aj to si nemyslím že by sa našiel niekto, kto by sa dokázal vyrovnať s mojou osobnosťou a zmýšľaním :D

12 MMFu MMFu | 20. května 2015 v 16:21 | Reagovat

Kluk s černýma vlasama? ^^
Nemáš náhodou kluka? o.O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama