Květen 2015

♂♂♂♂♂ and me (don't try it)

18. května 2015 v 16:57 | Melia |  život slečny M. Psyché
Ahoj, nakonec jsem se článek rozhodla dost pokrátit.
Od posledního normálního článku se nic nedělo. (To bylo skvělých pár dní!)
5.května jsem ale jela do Prahy, a ten večer se všechno změnilo.
Psala jsem si se dvouma blbečkama (Thev a Čivava) a s mým klukem P.
P byl teď tejden v Anglii, přivezl mi pěkný britský náušnice, je na mě hodnej..
A potom jsem si psala taky s BB. Je to 18ti letej kluk s NEJHORŠÍM hudebním vkusem,
ale je neuvěřitelně skvělej.. Zaslouží si tu nejlepší holku na světě, což já nejsem.
Ale miluje mě. Totálně in love, na plný čáře.
A je to v prdeli, co ?
Protože já jsem soucitná kráva a nikdy nedokážu být taková bitch abych jen tak říkala ne.

↑skvělej song z úžasnýho filmu Never back down, ↓moje dvě fotky o.o

BB je kluk snů.. ne pro mě, ale je.
Jen je tu ještě jedna věc.
Po pár dnech se mi svěřil.
Když byl malej, našli mu cystu na mozku.
Doktoří říkali, že časem zmizí...
Nezmizela. Naopak se spíš zvětšila.

A já... achjo.
* * *
YOU ARE

Když už teda ale píšu o tak podřadných stvořeních jako jsou kluci (což je teď asi to jediný, co mě upřímně sere), tak je tu ještě nepodstatná věc... no, vlastně dvě.
  • Dneska jsem měla na váze rovných 50 kg (výška 170). Těším se na den, kdy bude na začátku ta pošahaná čtyřka !
  • Byla jsem na jedný akci (na dobrou věc..), kde vystupoval i rapper Kali (původně měl i Peter Pann, ale je v nemocnici). Aj když cz/sk rap zrovna nemusím, tak jsem si ho mooc oblíbila.

To je tak všechno, teď už snad budu zvládat normálně psát.
Jo a, dneska jsem ve snu omylem spáchala sebevraždu. Lol.

velice obsáhlej článek

9. května 2015 v 22:27 | Melia
Běžte všichni borci už kurva do prdele.



- - -
aktualizace 17.5.2015; prostě to nedokážu. nedokážu psát, už nedokážu fungovat. dejte mi čas, plz.


Zlato, jsem prostě nemožná

1. května 2015 v 15:10 | Melia |  články s tématem co možná nejsou o ničem
Stál tam sám, na autobusové zastávce. Dlouho jsem se přemlouvala k tomu, abych za ním šla. Sledovala jsem jeho ostré rysy, jeho černé vlasy. Jeho paže byla potetovaná a na tričku měl logo skupiny Slayer. Tiše jsem se nad tím chvilku rozplývala, a potom se odhodlala. Ano. Vždyť jen tak navážu konverzaci, říkala jsem si. Udělala jsem dva kroky směrem k němu a všimla jsem si nějaké holky, která se k němu zrovna blížila. Začala se s ním bavit a já strnula na místě. Achjo. Já jsem prostě nemožná. Moc pozdě.


Za dva dny jsem ho viděla na fotbalovém zápase, kam jsem přišla podpořit svého kamaráda. Seděl tam a vedle něj ležel kelímek s pivem. Rychle jsem po něm přejela očima a opět si všimla všech těch věcí, který mě poprvé tak okouzlili. Tentokrát to vyjde! Šla jsem odhodlaným krokem, zároveň se ale snažila působit uvolněně. Asi mo to moc nešlo, ale co.
Sedla jsem si vedle něj a zeptala se ho ,,tak komu fandíš?". Tvářila jsem se, že je to ta nejdůležitější věc v celém vesmíru, přitom bylo už od začátku jasné, kterej tým vyhraje.
Když už otvíral pusu na odpověď, přišli jeho kámoši. ,,Ale ale, koho to tu máš? Kočko, dávej si na něj bacha, jo?" řekl jeden z nich. Achjo. Idiot. Myslela jsem si, že horší to už být nemůže. Vstala jsem a chtěla odejít, ale nechtěně jsem shodila i pivo toho kluka, za kterým jsem přišla. Omyl, může to být horší. Jsem tak nemožná!

Začala jsem se hrozně omlouvat, on se ale jen postavil na nohy a začal mě uklidňovat. Chytil mě za rameno a druhou rukou naznačil, abych se posadila. Začali jsme se spolu bavit, každou chvíli jsme se smáli. Nakonec jsme si vyměnili čísla a doprovodil mě domů.

* * * * *
Tímto krátkým příběhem jsem si jen zavzpomínala na moji osobu dřív, když jsem si ještě vůbec nevěřila a byla jsem, jednoduše, nemožná. Haha.:D Ale je třeba si uvědomit, že to takhle dobře ne vždy dopadne, proto se vždycky zvednete hned a udělejte to, co právě chcete, protože jindy už nemusíte mít příležitost!